Cesta nebo cíl

Jako první výstavu roku 2013 připravila Up Gallery projekt Šárky Lorencové. Instalace jako taková je východiskem autorčiny performance, která je připravena přímo pro prostory Up Gallery.
Šárka Lorencová (* 24. 9. 1989) je studentkou na Pedagogické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Studuje Katedru výtvarné kultury, jednooborovou výtvarnou výchovu.
V Ústí nad Labem se pohybuje nyní třetím rokem, ale pochází z Vysočiny, ze Ždírce nedaleko Jihlavy. V Jihlavě vystudovala Střední uměleckou školu grafickou a maturovala v roce 2009. Střední školu považuje jako základní průpravu v nejrůznějších výtvarných médiích. S vysokou školou přišel zájem
o pedagogiku a zprostředkování výtvarného umění. Šárka Lorencová vedla několik výtvarných workshopů a výtvarných dílen pro veřejnost v rámci Galerijní noci v Roudnici nad Labem, Integra Jamu v Ústí nad Labem a Dne země ve spolupráci se Zoologickou zahradou v Jihlavě. Připravila několik galerijních animací pro děti, např. v Galerii Mázhaus v Pardubicích (výstava Gabriely Tůmové), Galerii Jiřího Švestky v Praze (výstava Petry Malé Miller a Kataríny Poliačikové), Galerii Rudolfinum v Praze (výstavy: La Chapelle a Shirana Shahbazi). Mimo svoji pedagogickou činnost se věnuje také samotné výtvarné tvorbě.
Autorka se nezabývá pouze jedním výtvarným médiem. Postupně zkouší a hledá. Některá média jsou jí bližší, ale nebojí se vyzkoušet něco nového. Můžeme říci, že zpočátku se spíše věnovala závěsnému obrazu, zejména pak malbě a také kresbě. Pak se nějaký čas zabývala videem a fotografií, ale jak sama říká, toto období bylo dost krátké. V dnešní době pracuje na své závěrečné bakalářské práci pod vedením prof. Aleše Veselého a zabývá se především instalací a sochou.
Co se týče námětu, jsou umělkyni blízká témata z dětství, vzpomínky, ale inspirují ji také věci, které nachází kolem sebe. Spíše než samotnou věcí se pak autorka zabývá okamžiky, které určitou věc doprovázejí. Hledá jejich smysly a snaží se je analyzovat a zprostředkovat divákovi.
Autorka zde pracuje s instalací jako s prostorem, na který vzpomíná z dětství. Dítě vidí svět jinak než dospělí člověk. Snad krásněji či jednodušeji nebo je pro něho svět plný tajemství? Pamatuje, jak jako malá byla fascinována při pohledu na zeď v bytě svých prarodičů. V té době snad nebyl domov, kde by zdi nezdobily všelijaké tapetové vzory. Vlastně tapety, které vznikaly za pomoci válečku
s různě vyřezávanou gumou.
Vzory se měnily a pokoj vždy dostal novou tvář. Ale proč? Ten předešlý zase nebyl tak špatný. Proč máme potřebu pořád něco měnit? Mít vždy vše „krásnější“? Barva vybledne. No a co? Vždyť když se barva vytrácí, je to cesta k něčemu novému.
Co je pro člověka důležitější? Ona cesta nebo cíl? Samotné malování nebo okamžik kdy je hotovo?
Ve své práci se snaží o spojení těchto dvou okamžiků. Cesta se stává jejím cílem. Kresby doplňují celou výstavu a svým námětem napomáhají navodit domácí prostředí.

Datum konání výstavy:
27. 2. – 28. 4. 2013

Vernisáž výstavy:
26. 2. 2013 v 16:00